News 104

Nashromážděno skupinou amerických praktikujících

Skandál, který vznikl v roce 1996 kolem “nemoci šílených krav” a trval tři roky, způsobil velké zděšení v Evropě. V  květnu 1999 nastal další skandál okolo belgických dioxinů, kdy začala být odhalována možnost kontaminace jídla, zejména zahrnující drůbež, vejce, hovězí maso, vepřové maso, mléko a stovky vedlejších produktů. Od krize kolem “nemoci šílených krav” je to největší odhalené znečištění potravin, dokonce s mnohem větším dopadem a rozsahem vlivu.

Poté, co tato informace vyšla najevo, ukázalo se, že kuřata na několika belgických farmách byla abnormální. Některé slepice produkovaly méně vajec, která však měla silnější skořápky. Navíc některá kuřata onemocněla. Laboratorní zkoušky ukázaly, že úroveň dioxinu v tuku těchto kuřat byla 140x vyšší, než je bezpečná úroveň stanovená Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Za příčinu bylo určeno krmení znečištěné nadměrným množstvím dioxinu.

Termín “dioxin” nazývá souhrnně rodinu chlorovitých organických chemikálií, u nichž bylo zjištěno velké riziko vzniku rakoviny u lidí. Studium ukázalo, že dioxiny mohou také působit mnohé problémy reprodukční a problémy vývoje a že jejich sloučeniny narušují imunitní systém a mohou překážet v činnosti regulačním hormonům. Vzhledem k širokému použití a zároveň mimořádné jedovatosti jsou dioxiny považovány za nejnebezpečnější organické chemikálie na světě, potenciálně poškozující lidské zdraví. V roce 1997 Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila dioxiny do skupiny karcinogenů. Konzumace po dlouhou dobu, a to i ve velmi malých množstvích, může způsobit vážné riziko vzniku rakoviny a poškození kůže a jater. Konzumace dioxinů těhotnými ženami může způsobit defekty novorozenců. Dioxiny mohou být přeneseny na dítě přes mateřské mléko v průběhu kojení nebo přes kravské mléko a mohou způsobit velké poškození.

Dioxiny jsou neúmyslným vedlejším produktem průmyslu. Hlavními zdroji dioxinových sloučenin, unikajících do životního prostředí (95%), jsou spalovny odpadků, které pálí odpady obsahující chlór. Dioxiny jsou také vedlejším produktem v mnoha výrobních procesech, zahrnujících výrobu pesticidů, dezinfekčních prostředků, herbicidů a přísad do barviv. Jinými umělými zdroji dioxinů jsou pak bělení papíru, výfukové plyny či tavba kovů.

Vystavení člověka vlivu dioxinů se pak děje přes vdechování výfukových plynů, prach ve vzduchu, znečištěnou půdu a spotřebu potravin. Z těchto zdrojů jsou hlavním kanálem právě potraviny, kdy dioxiny znečištěné krmivo vstupuje prostřednictvím zvířecích produktů do lidského těla při jejich konzumaci. Dioxiny se hromadí v podkožním tuku a vzhledem k jejich chemické stabilitě je velmi těžké se jich zbavit.

Původcem belgické dioxinové krize byla firma Verkest, závod na zpracování tuků a olejů, která zřejmě dodala osm tun živočišného tuku kontaminovaného motorovým olejem, který obsahuje dioxin, deseti producentům krmiva v Belgii, jedné ve Francii a jedné v Nizozemí. Znečištěné živočišné tuky byly použity k  výrobě krmiva, které bylo posléze prodáno více než 2000 farmám, čímž byla kontaminace následně široce rozšířena. Potenciálně zasažené a od té doby zakázané produkty obsahují zejména drůbež, vejce, vepřové maso, hovězí maso, mlékárenské výrobky a příbuzné vedlejší produkty.

Bezpečnost potravin se týká celého světa a jakýkoliv problém zahrnující jídlo většinou způsobí celosvětovou obavu. 28. května 1999 Belgie vyčistila regály od všech potenciálně kontaminovaných drůbežích produktů a produktů z vajec. Když byly zprávy o kontaminaci odhaleny, způsobilo to velký zmatek nejen v Belgii, ale i v ostatních zemích, které odtud dovážejí drůbeží a vaječné produkty. Tyto země jedna po druhé přijaly velmi přísná opatření vůči dovozu belgických masových a vaječných produktů. Evropská unie se ujala vedení, postavila mimo zákon prodej a dovoz kontaminované drůbeže, vepřového masa a dobytka ve všech patnácti členských zemích, které společně zavřely své dveře dovozu belgického masa, vajec a mlékárenských výrobků.

Protože Belgie je jedním z hlavních světových producentů masa a ostatní země Evropy mohou importovat kontaminované maso nebo produkty, i Spojené Státy zakázaly dovoz veškeré drůbeže a vepřového masa ze zemí Evropské unie. Mezi ostatní země, které uvalily zákaz na dovoz belgických potravin, patří například Jihoafrická republika, Saúdská Arábie, Republika Kongo a Sierra Leone, Hong Kong, Taiwan, Thajsko, Singapur, Jižní Korea, Japonsko, Malajsie, Filipíny a Čína. Všechny tak učinily nenadále a z jediného důvodu – dioxiny se často objevu jí v různých médiích a způsobují mimořádnou paniku mezi spotřebiteli.

Tato potravinová krize, největší od aféry s nemocí šílených krav, dosáhla ještě širšího rozsahu. Již způsobila mnoho ztrát politických a ekonomických, přesto však účinek na zdraví spotřebitelů je těžké odhadovat. Mezitím bylo již nalezeno v Hensonu v Německu hamburgerové maso kontaminované dioxiny v míře pětkrát převyšující bezpečnostní normu. Naštěstí toto maso nebylo ještě uvolněno na trh. Také zpráva z americké univerzity v New Yorku ukázala, že množství dioxinů v americkém vepřovém mase dosáhlo jedenáctinásobku obsahu v belgickém mase. Zpráva také ukázala, že vepřové maso v amerických supermarketech obsahovalo 11,8 mikrogramu karcinogenní substance na gram masa.

V poslední době vytvářely problémy související s potravinami paniku mezi spotřebiteli. Belgický deník “The Belgian Freedom Daily” denně otiskoval redakční články s dotazem: “Jestliže jsou hormony v hovězím mase, dezinfekční substance v sýrech, prasečí horečka a antibiotika ve v epřovém mase, rtuť v rybách a nyní karcinogenní substance v kuřatech a vejcích..., pak se otázka “co budeme mít dnes k večeři?” stává velmi vážnou. Ve skutečnosti je odpověď celkem jednoduchá – začít se od nynějška držet vegetariánské stravy!